Záchranná výprava za polární kruh 10-12.2. 2012

Přijeli jsme nicnetušící do Mikulovic na Munu. Dělám si srandu jen na autobusovou zastávku a pak jsme šli směrem na Munu. Ubytovali jsme se v klubovně 3. oddílu Mikulovice, dříve sklad munice, cestou tam jsme měli úkol...

1. výzva: Naproti nám běžel Minem, řekl nám, že seskočil ze ztroskotané vzducholodi a že potřebuje najít svoje druhy. Byli jsme rozděleni do 2 skupin pátrající po ztroskotané vzducholodi. Museli jsme Minemovi sbalit batoh na přežití.

Dorazili jsme do skladu munice, teď už klubovna. Šli jsme do učebny. Tam jsme se usadili a odpočinuli si. Za necelou hodinu jsme dostali zase úkol...

2.výzva: Můj tým měl modrou barvu, ti naproti okrovou. Řekli nám že máme hledat části map s naší barvou. Hrůza, byla to hrůza! Výzva trvala víc než půl hodiny. Ale když konečně skončila, samozřejmě jsme to prohráli.

Dostali jsme konečně večeři, ale náš tým ji musel chystat. Krásně a nasytně jsme se najedli, ale za chvilku nám byl sdělen další úkol...

3.výzva: Měli jsme posbírat benzin ze ztroskotané vzducholodi. Ze začátku nám to vůbec nešlo zasekli jsme se u 4, zeptali jsme se Johnyho a ten nás doslova vyhnal. No nic. Po 20 minutách hledání jsme ho konečně našli, uf. Další šli lehce, coby dup jsme byli zpátky.

Přišli jsme, něco zahráli a šli jsme spát. Dobrou noc.

Vstali jsme a šli jsme na rozcvičku, hráli jsme závod o první nalití kakaa. Vyhrál to Marek, já jsem byl sam 6 ze 6. Šli jsme i ven, zahrabavali jsme se do snehu byl nám sdělen další úkol.

4.výzva: Tu si nepamatuju.

Ňák to přečkali do večera a konečný úkol.

5. výzva: Nebyla moc výzva, prostě jsme šli. Potkali jsme Štefana, který mluvil moc legračně (Švéd, který neumí moc česky) "Já jmenovat se..." Potom prasátko Pepino, pak Lukyho a nakonec posádku, každý nám dal úkol.

Krásně jsme se vyspali a šli domů.

Výprava byla bezva,

Šnicl

Internetový přepis: Štefan